Jak a proč :-)
Proč a jak se k nám kachny indičtí běžci dostaly? Protože nejsme zapálení zahradníci, nejsme ochotní časně vstát a jít sbírat slimáky, líčit na ně pasti, sypat je solí a jinak likvidovat. Osvědčily se pivní pasti, ale jen do té doby, než jsme zjistili, že k nám míří procesí slimáků z pole, přilákaná vůní piva v miskách.
Tak uzrál nápad koupit si indické běžce, kteří by se se slimáky prali za nás. Po dlouhém shánění, které všichni zájemci o ně tak dobře znají, a po kterém jsem nabyla dojmu, že kachny se chovají snad jen v Čechách a na Moravě vůbec, jsme si dovezli domů kačera a tři kačenky. Mysleli jsme, že budou plaše pobíhat v keřích a my je nebudeme moci večer ani najít. Ale naši noví obyvatelé zahrady se rozhodli ovládnout celý prostor a někdy chodili i klepat na dveře do obyváku - pochopitelně netušili, že je zevnitř hezky vidíme:-) Byli to zatím takoví adolescenti, ale dali se dobře rozpoznat a s přihlédnutím k jejich povahovým rysům jsme se rozhodli je pojmenovat. Zavrhli jsme několik jmen, jako například Hračka, Kačka, Lilikačka a jiné - a dopadlo to následovně:
Donald (jak nápadité!:-) zkráceně Don. Jediný kačer, zpočátku se jevil jako přívažek a trošku trdlo ve stínu svých šikovnějších družek. Všude poslední a s výškou to taky nebylo moc slavné. Zbarvení nijaké, ale paní majitelka slibovala, že na podzim dostane svatební šat podobný divokým kačerům (přiznám se že jsem tomu moc nevěřila:-)) Vybarvil se krásně. Projevil se i jako zdatný milovník a charakter znalý zákonů – nikdy se s nekalými úmysly nepřiblížil k Bety, své sestře.
Bety + 1.5.2010 - Donova sestra, ze které se později udělala krásně tmavě divoce zbarvená kachna. Drsná vůdkyně hejna, která se ujala vedení hned v bedně v kufru auta, když jsme je vezli z Vysočiny na Hanou:-) Svou vůli, svéhlavost a samostatnost projevovala i ve styku s námi - když šli ostatní do boudy, ona ne, ostatní byli spokojení za plotem, ona se mocí mermo snažila najít únikovou cestu, protože tam v zakázaných prostorách tušila žeň slimáků. Ale o mrtvých jen dobré. Bety jednoho odpoledne posedávala a druhý den ráno ležela v boudičce mrtvá:-(( Ta svéhlavá tvrdá holka z Vysočiny umřela v plné kráse a vůbec nevíme proč:-( Leží pod krasokvětem a náhrobkem je jí břidličná destička.
Mary - kachna od jiné paní, která byla spolu se sestrou podstatně světlejší než Bety a Don. Také mladší. Vyrostla z ní šikovná pstruhová kachnička, taková pilná holka, která je už od patnácti let schopná a ochotná se vdát a vzorně se starat o rodinu, vařit, prát, zavařovat, a vidí v tom smysl života..- to byl příměr z lidského světa, no a naše Mary to zvládla v podstatně kratší době. První začala snášet vajíčka, první si udělala hnízdo, moudře snášela Donovy námluvy, jako kdyby věděla, že to tak zkrátka musí být a bude.
Jane. Nejlepší nakonec:-) Sestra od Mary. Nejpěknější postava ze všech – vysoká, vznosná, krásná. Zbarvením podobná Mary, ale ještě světlejší a z nějakého důvodu se jí nevybarvila zrcátka na křídlech. Posuzovatelé drůbeže by ji pravděpodobně okamžitě vyřadili.. a stejně je pro nás nejkrásnější. Vypadá tak rozumně, jen promluvit. Někdy jako kdyby po nás něco chtěla (asi žrádlo, ale my si namlouváme, že to musí být něco jiného, míň přízemního:-) Jednou, když jsme na ni doma zase pěli chválu protkanou superlativy jako „úžasná, chytrá, nej nej nej“.. se na mě dcera uprostřed řeči podívala a říká: mami, uvědomuješ si, že mluvíme o KACHNĚ !!??
Poznámka pod čarou – kdyby viděl někdo Jane teď, nemůže tomu uvěřit. Stále se ještě nevzpamatovala z nevyvedeného mateřství, stále si myslí, že je kvočna vodící hejno, načepýřená, skrčená, hrozící nebo svolávající zobák - vypadá děsně děsně.. zkrátka : „Zadumaná slepice!!“
